Akcie nebo dluhopisy?

V předchozích článcích jsme poukázali na rozdíl mezi investicí a spekulací a probrali vliv inflace na majetek (nejen investorů).

Poté, co má inteligentní investor jasno v tom, že musí porazit inflaci a svůj majetek ochránit a současně rozmnožit, přichází na řadu úvaha, do čeho investovat.

Abychom nezapomněli na podstatné, je třeba zdůraznit, že investovat bychom měli začít tehdy, když máme dostatečný „bezpečnostní polštář“ ve formě finanční rezervy pro nečekané události.

Investovat můžeme do vlastního podnikání, nemovitostí, cenných papírů, …

Důležité přitom je nesázet na jednu věc, ale investici poměrně rozložit do různých aktiv. Konkrétní poměr rozložení, odborně řečeno alokace, je ovlivněn mnoha faktory. Například našimi konkrétními cíli, časem, odbornými znalostmi a z velké části emocemi. Správná alokace více chrání náš majetek v horších časech a v těch dobrých dokáže porazit inflaci a zhodnotit majetek.

V případě investora do cenných papírů tedy zásadní otázka alokace zní:

Kolik investovat do akcií a kolik do dluhopisů?

Obecně platí, že čím větší majetek, tím důležitější je jeho ochranná složka. Za ochrannou složku se v cenných papírech považují dluhopisy, které zpravidla méně kolísají v hodnotě než akcie. Naopak akcie umí v delším časovém horizontu většinou vydělat více než dluhopisy.

Podle našich emocí (převažující akčnosti či konzervativnosti), znalostí, cílů a času, který investici dáváme, by se měl poměr akcií a dluhopisů pohybovat mezi 25% a 75% a to v obou směrech.

U někoho tedy mohou výrazně převažovat akcie, u jiného dluhopisy. Ovšem vývoj na trzích tyto poměry sám mění a alokační poměr je tedy v neustálém pohybu. Je proto dobré ho sledovat a přílišné odchylky od zvolené osobní strategie podle potřeby korigovat.

Existují výjimky, kdy dává smysl investovat i 100% do akcií. Například při investičním horizontu 30 let a více, u mladistvých nebo malých dětí, kdy se majetek začíná budovat od nuly formou pravidelných investic.